Davová psychóza - Emancipácia (Digipack CD)

Davová psychóza
Emancipácia (Digipack CD)

Radový album kultovej slovenskej punk hardcore kapely z roku 2019.

InterprétDavová psychóza
VydavateľPHR
Rok vydania2019
JazykSlovenský
Dodacia dobaNa sklade
ŠtýlPunk / Hardcore
Typ tovaruCD
11,99 €

Objednajte si tovar spolu nad 70,00 €
a poštovné máte zadarmo!

Viac o produkte

Tracklist
1 Učiteľ Alebo Ničiteľ
2 Zlodeji Bitcoinu
3 Staré Lode
4 Labyrint
5 Strata Identity
6 Stôl Pre Jedného
7 Cesta Späť
8 "Stredoveká"
9 Strach
10 Nemám Žiadne Slzy

 

Recenzia: Na tohle album jsem se upřímně těšil, protože „Davovka“, jak většina z nás kapelu familiérně nazývá, nic nevydala pěknou řádku let, a ten, kdo patří ke stejné generaci jako já, ji považuje za naprosto zásadní kapelu československého (těsně porevolučního) punku. Deska z roku 1991 Antropofóbia totiž přinesla nesčetně klíčových skladeb, které dodnes jako hymny zní u nejednoho pankáče ve sluchátkách. Davovka vždycky uměla krásně snoubit angažované texty s nadhledem, a tak se podívejme, jak se jí to povedlo na novém albu Emancipácia, které v prosinci 2019 vyšlo u PHR Records. Hned první skladba Učitel nebo ničitel dává tušit, že se opět jedná o řádně naštvanou muziku, a témata této i dalších skladeb tomu dávají za pravdu. V druhém tracku Zloději bitcoinu trochu překvapí metalový kytarový nádech, který pro mě trochu zachraňuje specifický a naprosto nezaměnitelný hlas. Neočekávatelné jsou zde i náhlé změny tempa. Staré lodě pak zpomalí a dávají tušit, že kapela ani po letech neopouští společenská témata k punku tolik patřící. Text ale není rozhodně z těch nejpovedenějších, nicméně mě osobně se dotýká svým tématem, který sice může nejprve připomenout situace z nedávné migrační krize, ale téma uchopuje obecně a dodává, že tento problém se netýká jen posledních let, ale je starý jako lidstvo samo. Vrcholem alba je Labyrint. A těší mě, že si tuhle skladbu vybrala i kapela k prezentaci svého nového alba. Přesně totiž vystihuje současnou realitu, která je čím dál víc spíše virtuální než skutečná. „Svet vobec nie je krutý, iba zopár hláv viac dutých.“ „Čo všetci hladáme je to, čo teraz ztrácame.“ „Sú věci dobré a zlé a mezi tým je naše svedomie.“ Právě tyhle rýmy a pravdy přesně navazují na to, co Davovka započala zkraje devadesátých let. Potvrzuje to také následující skladba, jedna z mála veselejších písní Stol pre jedného. V té jakoby si zpěvák Jano vypočítával, jak to ve svém vlastním světě a životě má. Protože, jak už zmiňuje v jiné písni, „negatívny človek pozitivně nemyslí“, na strasti světa je nutno se občas podívat i jiným, o poznání optimističtějším pohledem. A trochu z nadhledu. Že tomu někdy pomůže alkohol, tak to prostě je. Tuto část desky uzavírá předlouhá Cesta spät, která má vykompenzovat předchozí skladbu a dát najevo, že sračky, který nás dostávají na výlety mimo realitu, nejsou právě to, co by nám mohlo dlouhodobě pomoct. Spolu se Stredovekou je to ale asi nejslabší článek alba. Zařazení té poslední jmenované na mě působí jako nutnost dostat na album alespoň rovných deset skladeb, ale možná kapele křivdím. Třeba jen chtěla oddělit poslední dvě skladby od ostatních. Ony totiž působí tak, jakoby byly složeny v jiném časovém období. Strach je skladbou, která potvrzuje hudební i textovou převahu nad mnohými punkovými kapelami. A je slyšet, že hudebníkům určitě jen punk jakožto jednoduchý hudební styl na tři akordy dávno nestačí. Z temné Nemám žiadne slzy o pomíjivosti světa mrazí. Zejména její dlouhý nástup před parádním refrénem, kde exceluje bubeník Tibor „Cibi“ Adamec. Svým tempem a aranžemi mi skladba připomíná některé pasáže kapely Kritická situace na desce z roku 1993 a je naprosto správné, že ji zařadili na konec. Dělá ho totiž naprosto důstojným. Byl bych naprosto mimo, kdybych na závěr nenapsal jediné slovo o zvukové stránce celé nahrávky. Už při prvních tónech je cítit, že kapela svůj sound má pevně pod kontrolou a přesně ví, jak má jejich hudba znít. A věděla to už na začátku 90. let, kdy zvuk převyšoval jiné nahrávky. Na aktuálním albu je správně špinavý, kytary naprosto precizně zahrané a přesné, takže nemusí být příliš zkreslené na to, aby dodávaly celkovému zvuku razanci a tvrdost. A musím dodat, že jestli to takhle kytarista Marcel Duchoň zahraje i naživo, bude to po právu naprostá pecka. Davová psychóza je ve formě a mám pocit, že rok 2019 přinesl v československém punku opravdu zajímavé nahrávky. To je skvělý!

Martíček / Kids and Heroes

Back